9. září - středa

Už od rána jsem se těšila na plavání. Jela s náma teta. Tu vždycky vidím moc ráda, bavěj mě její ptákoviny, co se mnou dělá.
Na plavání to dneska bylo nějaký divný. Voda i cviky se mi líbí, ale to polejvání na znamení mi nějak nesedlo. Hrozně mě pálily očíčka. Jsem si i poplakala.
Odpoledne jsme jeli na chirurgii s mejma flíčkama na ručičce a na krku. Naši si oddychli (ale ne tak jako já), protože to odstraňovat nemusíme. Buď to zmizne samo a nebo s tím něco budeme dělat až budu velká holčička. Měla jsem strach, protože můj dětskej doktor říkal, že to samo nezmizí.
Tím, že jsme se vrátili později, tak se mi protáhla večerka a pak ne a ne usnout. Vůbec s tím mám teďka problém. Nejradši jsem, když je u mě maminka a plácá mi po zadečku. Někdy toho využívám a schválně dělám, že nemůžu usnout, protože to je jistota, že ke mě mamka přijde.