Dneska mě čekalo vyšetření na neurologii, tak hned ráno přijela teta, aby nám pomohla se tam dopravit a pohlídala věci v čekárně. Jsem ráda, že přijela, alespoń mi tam nikdo nic nemohl ukrást.
Vyšetření dopadlo dobře, mamka se bála, že nás zas pošlou na rehabilitaci, ale já jim ukázala co všechno dovedu a to jsem ještě nebyla úplně ve formě, vstávala jsem v osm a vyšetření bylo až v půl 11 a to já už dávno zase spinkám. No jak říkám, prošla jsem se jim tam, ukázala jak umím hopsat na mamce, trošku jsem jim pomuchlala plakáty na nástěnce a dr. říkala, že už tam nemusím, že takovou čipernou holku dlouho neviděla. Tak jsem si oddychla. Jen se mám přijít ukázat, až se naučím pořádně chodit. Mamka mi má koupit boty. Už vím co to je. Jednou mi TO nasadila a já nevěděla co si s TÍM počít. Tak jsem si alespoň požužlala tkaničky, protože chodit se v tom rozhodně nedalo.
Doma jsem se ani nestihla naobědvat, usnula jsem už ve výtahu, tak mě mamka jen přenesla do postele, dala trošku napít mlíka a já spala dál.
Potom zase přijela babička a že jdou s mamkou k holiči, tak to jsem taky musela s nima. Docela se mi tam líbilo. Ráda se na sebe koukám do zrcadla a tam jich ten pán měl...
Hroznej den, takovou dobu v kočáře. Za tmy jsme s mamkou uháněly domů a já už byla celá nervózní. Dostala jsem pár rejžovejch křupek (alespoň něco dobrýho na tom kočáře) a jelo se dál.
Doma jsem až do koupání šmejdila podél sedačky a taky u televize, tam mi to naši ale moc nepovolujou, tak musím rychle dolézt, něco čapnout a dělat jako, že nic.
Taťka přijel až těsně před koupáním, tak jsme se pomazlili jen maličko. Zítra si ho užiju víc.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat