Dneska ráno přijela teta, protože mě čekalo vyšetření na neurologii a když s náma někdo jde, tak je to lepší. Může hlídat, aby nám zatím venku někdo někdo nečmajznul. U doktorky jsem se moc snažila, abych jí ukázala co všechno už umím, tak jsem se rozhlížela o sto šest a doktorka mi řekla, že jsem moc akční a neměla bych. No udržte se, když je všude tolik zajímavých věcí. Tak mě zas poslala na to cvičení, kde mi mačkaj a mě se to vůbec nelíbí. Za trest jsem jí to tam pokakala, aby věděla zač je toho loket.
Odpoledne přijela babička, která mě měla vozit, když šla mamka ke kadeřníkovi. Jenže babička mě snažila přimět ke spánku v kočárku, což se mi teda nelíbílo a dala jsem to najevo. Tak stáhla střechu od kočárku, abych viděla ven. Hrozně se styděla a marně koukala do okolních kočárků, jak jsou ty miminka hodný i když nic neviděj.
Večer jsem se praštila v postýlce, ani nevím, jak jsem to dokázala, ale bolelo to, sakryš. No alespoň si mě naši pochovali a mohla jsem s nima být chvíli v obýváku.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat