24. června

Přijela se na mě kouknout teta Ola. Dopoledne jsme byly doma. Pak jsem musela na rehabilitaci. No trápit já se teda nenechám. Dost jsem se snažila tu ošklivou sestřičku pokakat jako minule, ale nepovedlo se, tak jsem jí alespoň pěkně ukázala jak umím křičet.
Po rehabilitaci mě maminka a teta vzaly do hračkárny. Páni, já tam byla prvně. Tam vám mají věcí. No dostala jsem pěknou závěsnou hračku na kočárek. Dám našim velkou pusu. Hračky, ty já ráda. Hnedka jsem se na ní začala smát, protože mi jí teta pověsila. Jenže pak mi došlo, že jsem nějak podezřele dlouho nejedla, tak jsem spustila řev. No a to byste měli vidět, jak ty dvě uháněly domů, aby mě nakrmily. Já to s nima umím, a ne že ne. On to totiž zas takovej hlad nebyl, ale já moc chtěla pochovat a vzít do šátku k mamince.Večer jsem se tulila i k tatínkovi.